Reprodukční pořizovací cena

28. 9. 2023

Oceňovací předpisy neznají pojem reprodukční pořizovací cena, a proto v oceňovací praxi vznikají dlouho nevyřešené otázky, o jakou cenu by se mělo jednat. Názory odborníků a institucí se na definici reprodukční pořizovací ceny v zásadě podstatně rozchází. V zákoně o oceňování majetku je definována obvyklá cena a tržní hodnota.

Upozorním, že nejsem účetní ani daňový a nejedná se tak o účetní ani daňové poradenství, jde pouze o mé vlastní postřehy z praxe odhadce.

Právní východisko

Zákon o účetnictví definuje reprodukční pořizovací cenu v §25 odst. 5b jako cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Dle mého názoru se jedná u většiny účetních jednotek o historickou obvyklou cenu, resp. tržní hodnotu jako částku, za kterou by bylo možné pořídit stejný, případně obdobný majetek. Ocenění pro účetní účely je však nejčastěji spíše formální záležitostí bez dopadu na daňovou povinnost.

Reprodukční pořizovací cena hraje významnou roli v zákoně o daních z příjmů a její výše má přímé dopady na placené daně. U zdanění příjmů z pronájmů vstupuje do nákladů formou odpisů. Logicky z podstaty věci zajímá plátce daně co nejvyšší cena a správce daně co nejnižší. Bohužel zákon o daních z příjmů pojem reprodukční pořizovací cena nedefinuje a v § 29 odst. 1d odkazuje pouze na zákon o oceňování majetku. Při použití tohoto zákona obecně platí, že se nemovité věci oceňují cenou zjištěnou, pokud jiné předpisy odkazující na tento zákon neuvádí konkrétní způsob ocenění.

Názor ministerstva financí

Ministerstvo financí vydalo k problematice reprodukční pořizovací ceny nezávazné stanovisko, dostupné zde, ve kterém uvádí, že zvláštní předpisy pro použití obvyklé ceny, nebo tržní hodnoty musí explicitně zmínit ocenění obvyklou cenou, nebo tržní hodnotou. Ministerstvo ustanovení zákona o daních z příjmu v § 29 odst. 1d, s použitím reprodukční pořizovací ceny interpretuje obecně jako odkaz na zákon o oceňování majetku a doporučuje ocenění cenou zjištěnou. Z logiky věci se ptám, jaký je rozdíl oproti ustanovení následujícího odstavce § 29 odst. 1e: „cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku“. Při této interpretaci by tak pojem reprodukční pořizovací cena mohl být ze zákona vypuštěn, resp. nahrazen pojmem pouze „cena“ obdobně jako ve zmíněném odstavci 1e.

Na závěr stanoviska je alibisticky uvedeno, že „je právním názorem Ministerstva financí ČR. Ministerstvo financí ČR není oprávněno k závaznému výkladu právních předpisů, k tomu je oprávněn pouze soud.“, přičemž tak stanovisko k proklamované právní jistotě moc nepřispívá.

Osobní praxe

Dle mého názoru a v praxi jsem se setkal s obdobným názorem i u daňových poradců, je však reprodukční pořizovací cena jasný odkaz na cenu obvyklou a jedná se tak o konkrétní způsob ocenění, nikoliv obecný. Navíc za zjištěnou cenu nikdo nikdy nic nepořídil a její použití nereprodukuje pořízení majetku. Oproti tomu obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.

O stanovení ceny zjištěné dle zákona o oceňování majetku, vč. příkladů srovnání s obvyklou cenou více zde. V případě zájmu o další informace ke konkrétnímu případu, nebo objednání ocenění mě neváhejte kontaktovat.